Portál o (ne)náladě spravovaný poučenými laiky.
Jste profík a chcete s námi spolupracovat? Napište nám.
redakce@jemiblbe.cz
Spousta věcí na světě se dá nařídit nebo vynutit, ale všechny ne. Mezi ty, u nichž to zkrátka nejde, patří i láska a to i ta sourozenecká. Říkat dětem, že se musí navzájem mít moc rády, protože jsou sourozenci, je medvědí službou jejich současnému i budoucímu vztahu. Někdy se bratři a sestry milují přirozeně, ale někdy je to zkrátka složitější a nemá cenu to komukoliv vyčítat.
Pokud chceme, aby před námi děti dělaly, že se navzájem milují, nutíme je dost možná k něčemu nemožnému. Každopádně je vedeme k tomu, aby popíraly přirozené pocity, jako je například sourozenecká řevnivost a žárlivost. Trápí se s nimi pak dokonce dvakrát – nejdříve je trápí třeba žárlivost jako taková a pak ještě pocit viny z toho, že žárlí na bratra či sestru. Když to je podle rodičů špatně.
Jenže ono je to normální a na nás je, abychom zkusili dětem porozumět právě v těchto složitých emocích. Samozřejmě, sourozenci si navzájem nesmí ubližovat, ani fyzicky, ani psychicky. Pokud se navíc respektují, tak sláva – nakonec i jejich vztah se v čase vyvíjí a i oni mohou dospět k silnému poutu. Každopádně, sourozenecké vztahy hrají zásadní roli v socializaci našich potomků, a proto se vyplatí investovat do nich čas, energii a výchovné snažení. S ohledem na to, kolik dětem je. Jak na to? Přinášíme pár tipů rozdělených podle věku.
Malé děti
Spousta hádek mezi malými dětmi pramení z boje o rodičovskou pozornost a je to přirozený instinkt, proto je dobré ho vyslyšet.
Je dobré, když se rodiče snaží projevit lásku, náklonnost a nerozdělenou pozornost každému dítěti v rodině - děti milují, když mohou mít někdy jednoho nebo dokonce oba rodiče jen samy pro sebe, bez ostatních sourozenců.
A tak je fajn, když jde například rodič s jedním dítětem do kina, zatímco druhý vyrazí s potomkem na malý výlet místo toho, aby jako obvykle vyrazili všichni někam společně. Rozhodně to vztahu mezi dětmi prospěje více, než když jim budete dávat kázání o tom, že se musí mí rády.
Teenageři
Čas dospívání je časem bouřlivého osobního rozvoje, kdy se definitivně formuje jedinečná identita člověka. Konflikty mezi sourozenci v tomto věku často souvisí s bojem o soukromí nebo se točí kolem fér přístupu, pokud jde třeba o podíl na domácích pracích.
Není to pro nikoho lehké období a vy k jeho překonání a utužení vztahu mezi dětmi můžete přispět tím, že s nimi budete na tahle témata hovořit - nikoli je kárat, ale v klidu je proberete, když na to všichni budou mít náladu.
„U nás z toho byly často až několikahodinové diskuse, typicky po večeři, jako puberťáci jsme to vlastně milovali. Probrali jsme při nich kde co, vzájemné vztahy, školu, naše plány i třeba politiku,“ vzpomíná matka dvou zatím malých dětí Klára.
Pozor, nikdy děti nesrovnávejte.
Dospělí sourozenci
Když dospějí, sourozenci už se pravděpodobně nebudou vídat tak často a logicky tak ubude konfliktů vyplývajících z každodenního soužití.
Ale objevují se nové spory – týkající se například toho, kolik komu rodiče přispějí na studium či bydlení, či naopak kolik má přispívat rodičům dítě, které i v dospělosti žije s nimi. Nebo toho, kdo a jak se podílí na péči o stárnoucí členy rodiny.
Heslo zní „komunikace“ – je důležité o všem mluvit, hledat realistická řešení a spravedlivé kompromisy.