Když jsem byla malá, vadilo mi, že mám nejstarší rodiče ze všech spolužáků. Tehdy nebylo zvykem rodičovství odkládat jako dneska, takže kamarádi měli mámu i tátu nejméně o deset let mladší než já. Ale to, že se mnou nejezdili na hory nebo že se máma styděla jít v plavkách na koupaliště, byla brnkačka proti tomu, co zažívám teď. A vyhlídky tedy nejs...

Když se zdravotní stav rodičů začal zhoršovat a já se rozhodla se o ně starat, neuměla jsem si úplně představit, do čeho se to pouštím. Jasno jsem měla v jediné věci: chci, aby byli pokud možno doma, případně u nás, ne v nemocnici nebo nějaké léčebně. Bylo jasné, že teprve teď naplno pocítím nevýhody jedináčkovství. Jako dítě jsem se občas našima t...

Pro mě osobně je dost těžké smířit se s představou, že svoji mámu dám do nějakého zařízení, kde nebude mezi svými a nebude tam ani doma, nebude to tam znát. Pamatuju si, jak jsme kdysi před lety žertovali, že když na mě bude v pubertě moc přísná, dám ji za trest do důchoďáku. Obě jsme se tomu tehdy smály, protože nám oběma přišla ta myšlenka tak ne...