Tyto stránky používají k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek s tím souhlasíte.

Přihlásit se

Uživatelské jméno
Heslo
Pamatuj si mě

Vytvořit účet

Povinné údaje
Jméno
Uživatelské jméno
Heslo
Ověření hesla
E-mail
Ověření emailu
Captcha *
Reload Captcha

První setkání s psychoterapeutkou, punk v terapii začíná

Nevím, jestli každý čtenář mého blogu byl někdy na psychoterapii, spíše hádám, že nikoliv. Moje první sezení s psychoterapeutkou bylo mé úplně první v životě - předtím jsem na žádnou psychoterapii nechodila. Člověk, který jde poprvé na psychoterapii, má tedy logicky mraky otazníků, protože neví, do čeho jde. Takže jedno páteční ráno bylo pro mě vce...
Celý článek

Moje trauma aneb proč nesnáším doktory

V prvním příspěvku do mého blogu jsem popsala, jak vypadalo naše první setkání s terapeutkou. Asi bych ale měla taky napsat, co mě do terapie přivedlo. Stalo se to hrozně dávno, je to víc jak deset let. Byli jsem s manželem v zahraničí na stáži v jedné ne úplně blízké zemi. Jezdili jsme každý den ráno do práce na skútrech. Večer zpátky. Jednoho dne...
Celý článek

Jak se (ne)otevřít psychoterapeutovi

Když zahajujete terapii a s terapeutem si domlouváte zakázku, obvykle si řeknete, že začnete například deseti sezeními, a po jejich absolvování tento blok vyhodnotíte. Odborná literatura píše o tom, že se terapeut nejpozději v tuto dobu táže na zpětnou vazbu (ti starostliví se opakovaně ptají v průběhu), protože zpětná vazba od klienta dává te...
Celý článek

O délce sezení v terapii

​ Když se rozhodnete, že oslovíte nějakého terapeuta, zpravidla nahlédnete do jeho ceníku – tedy za předpokladu, že daný terapeut má vlastní webové stránky s ceníkem. A tam se obvykle dočtete i o variantách sezení. Základní sezení trvá obvykle 45 – 50 minut, delší 80 – 90 minut. Delší sezení je logicky dražší (že time is money, platí i pro pomáhají...
Celý článek

Mlčení v terapii

​ V době, kdy píšu tuhle část blogu, jsem už poměrně dost poučený laik, protože mám velmi načteno. V jednom z minulých blogů jsem se zmínila o knize "Jak mi dneska je? Aneb 44 možných i nemožných způsobů, jak začít psychoterapeutické sezení" ( k dostání zde ). Je to kniha pro psychoterapeuty, která jim dává zajimavé tipy, jak svou práci dělat dobře...
Celý článek

Chemie a já

O antidepresivech už jste možná slyšeli. Někdo si je plete s benzodiazepiny, takže si myslí, že třeba Neurol je antidepresivum. To fakt ne.  Zatímco benzodiazepiny, hovorově „benzáky" (třeba ten Neurol, Diazepam, Rivotril atd.), vám „udělají dobře hned" (a proto na ně vzniká závislost), antidepresiva najíždějí strašně pomalu a užívají se dlouh...
Celý článek

O bezpodmínečném přijetí (terapeuta)

O bezpodmínečném či bezmezném přijetí se v psychoterapii mluví výhradně ve vztahu ke klientovi. Tedy terapeut přijímá klienta pozitivně tak, jak je, a snaží se mu pomoci. Pochopitelně to takhle vždycky nejde, a to zejména tehdy, řeší-li se s klientem náročnější témata (třeba sadismus, pedofilie), na které terapeut prostě „nemá žaludek". V takových ...
Celý článek

Neustálá úzkost, panika a beznaděj. Můj život s depresí

Je mi pětatřicet a s depresí bojuju od nějakých sedmnácti let. Slovo bojuju možná není na místě, on to žádný boj není, spíš se s ní snažím nějak vyjít a překlepat období, kdy má nade mnou navrch. Střídá se to. Mívám dlouhá depresivní období a naopak taky poměrně dlouhá období, kdy se cítím dobře. Poslední rok je příšerný. K depresím se přidaly úzko...
Celý článek

Hranice v psychoterapii

Hranice v psychoterapii jsou velmi důležitým tématem a když se podíváte na program různých setkání psychoterapeutů, konferencí a jiných vzdělávacích akcí, zjistíte, že se tam tohle téma často vyskytuje. Hranice, které si lidé dávají v běžném životě, respektive si je kolem sebe budují, aby si uchovali „svůj prostor", jsou v podobném smyslu důležité ...
Celý článek

Moje (ne)potřeba pomáhat a zachraňovat

Nejsem žádný dobroser, to bych ráda napsala jako první. Občas totiž na lidi působím přesně naopak: mají pocit, že jsem se snad narodila pro to, abych s gustem řešila cizí problémy – třeba na úkor mých potřeb. To je ale strašný omyl. Ohlédnu-li se hodně, hodně zpět, tak tam žádnou Lauru – dobrosera – nevidím. Zatímco se spolužáci na střední pinožili...
Celý článek

Máma je zase smutná

V rámci mé „konstantní depky" (chvíli jsem přemýšlela, jak to nazvat, jestli je to skutečně deprese, nebo jen blbá nálada, nenaladění, rozladění, deka…) jsou období, kdy je to ještě horší a nejradši bych někam zalezla a nevylezla. Nejde vůbec o ranní pesima (tenhle pojem z odborné literatury mě docela baví), vstanu bez problémů (i hnusný sny mě roz...
Celý článek

Sebeodhalení terapeuta? Ano, ale ne kompletní striptýz, prosím

​Z prvního článku, kde jsem popisovala začátek naší „punkové psychoterapie" , vyplynulo, že nepatřičné sebeodhalení terapeutky (T) bylo kamenem úrazu našeho setkávání a nevratně poznamenalo náš psychoterapeutický vztah. Sebeodhalení terapeuta ale nemusí být na škodu, když je provedeno tak nějak „citlivě", ve správné míře a ve správný čas. Sebeodhal...
Celý článek

Punk v terapii? Omyl! Tohle je dechovka!

Za tenhle blog jsem opravdu šťastná. Díky psaní se mi postupně „rozsvítilo", do určité míry ulevilo a taky jsem dostala nemálo podpůrných e-mailů. Navíc jsem se seznámila se zajímavými lidmi, se kterými si průběžně píšeme, což je velmi hojivé. „Neměla bys ale psát jen o tom, co bylo," říká psychiatra, moje známá, která si už před pár měsíci vyslech...
Celý článek

Doba koronavirová

Pár lidí se mi ozvalo, proč nepíšu a jestli jsem ok. Jestli třeba nejsem pozitivní na COVID-19. Jestli mám karanténu. Ne, nejsem pozitivní a ani nejsem v karanténě. Tohle mě zatím minulo. Ozvala se mi i administrátorka stránek, že mám být trpělivá, když mi nový článek redakce hned neschválí. Mají frmol. S psaním tedy nespěchám, vlastně ani moc psát...
Celý článek

Dárky v psychoterapii

Dnes mi domů přišlo malé překvapení. Květiny. Byl u nich milý vzkaz. Kamarádka-doktorka mi děkovala za dva respirátory, které jsem jí před dvěma týdny donesla, protože neměla v ambulanci vůbec nic. Ačkoliv takovou samozřejmou pomoc nepovažuju za „dar", připomnělo mi to, že jsem ještě nepsala o „darech v terapii". V naší terapeutické dechovce to byl...
Celý článek

Sláva vítězům, poražené nevidím

Je to už nějaký pátek, co jsem napsala poslední článek. Nehledejte v tom pandemii koronaviru, tohle šlo zcela mimo mě. Žádný strach ani panika se nedostavily, naopak jsem si velmi užívala to, že nemusím s dětmi vstávat do školy a všechno nějak plyne. Poslední týdny jsem hodně trávila přípravou na jeden velmi složitý projekt, jehož realizace mě čeká...
Celý článek
© 2019 Jemiblbe.cz // PHK MARKETING s.r.o.
click here