Fakt nerada smutnim. Nebaví mě to a přijde mi, že to nic moc nevyřeší. Což je kravina. Smutek je normální lidská emoce a měla by se prožívat. Já tuhle emoci ráda zažívám jen když koukám na dokument. Haha. V osobním životě mi připadá, že smutek dělá lidi slabší. Jenže, ono to je asi naopak. Prožít si smutek je normální a člověka to taky může posílit...

Vzpomínky na dětství mám docela pěkné. Prožila jsem ho – kromě školy - převážně ve sportovním prostředí. Ze školy jsem chodila rovnou na tréninky, o víkendu byly turnaje. Taky jsem ale byla dost nemocná: angíny střídaly bronchitidy a záněty středního ucha. Furt dokola. Takže při vzpomínkách na dětství se mi - nepočítám-li to hezké - vybaví i nekone...