​ V době, kdy píšu tuhle část blogu, jsem už poměrně dost poučený laik, protože mám velmi načteno. V jednom z minulých blogů jsem se zmínila o knize "Jak mi dneska je? Aneb 44 možných i nemožných způsobů, jak začít psychoterapeutické sezení" ( k dostání zde ). Je to kniha pro psychoterapeuty, která jim dává zajimavé tipy, jak svou práci dělat dobře...

Znáte ten pocit, když něco nestihnete, neuděláte, nedokončíte? Jak moc dokáže člověka zžírat to, že třeba nedodělal školu, nebo že někde zanechal rozdělanou práci? V psychologii se o „nedokončených" věcech píše/mluví docela dost. Když se něco nedodělá, je to jako nedomalovaný obraz. A takový nedokončený obraz může člověka pronásledovat celý život, ...

Už více jak týden zápasím s myšlenkou napsat tenhle článek. Na jednu stranu se mi moc nechce pokračovat v tak pěkně uzavřeném blogu, na stranu druhou cítím, že tenhle článek dlužím všem sympatizantkám a sympatizantům, kteří mi píší. S e-maily se za poslední měsíce roztrhl pytel: někdo chce znát názor na jeho/její terapeuta/terapeutku, někdo kvůli m...