Tyto stránky používají k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek s tím souhlasíte.

Přihlásit se

Uživatelské jméno
Heslo
Pamatuj si mě

Vytvořit účet

Povinné údaje
Jméno
Uživatelské jméno
Heslo
Ověření hesla
E-mail
Ověření emailu
Captcha *
Reload Captcha

Říkejte mi třeba Lauro. I když mě často oslovují slečno, už jí více jak deset let nejsem. Vypadám prý na svůj věk zachovale, ale cítím se na sto let. Jsem životem hodně unavená.
Budu psát o průběhu mé psychoterapie, úplně první v životě. Přišla jsem do ní po dávných složitých traumatech, která mě po letech dostihla v podobě depresivních stavů a nesnesitelných úzkostí.
Terapie to byla poněkud zvláštní, což mělo příčinu v úvodním setkání, které vyústilo v nestandardní nastavení psychoterapeutického vztahu. Vlastně to byl takovej "punk v terapii". Nemělo to dobrý konec, vlastně konec to nemělo z pohledu psychoterapie žádný: terapeutka, sympatická dáma řešící nezáviděníhodné osobní trable, stejně nestandardním způsobem, jakým terapii začala a vedla, ukončila i naše setkávání. Mně tak vznikl nedokončený Gestalt, který si tady - snad - sama ukončím.

Ale asi spíš ne.

P. S.: Chcete-li mne kontaktovat, můžete mi napsat na laura_b@centrum.cz. Nepište, prosím, administrátorovi stránek. Děkuju :)

Dárky v psychoterapii

Dnes mi domů přišlo malé překvapení. Květiny. Byl u nich milý vzkaz. Kamarádka-doktorka mi děkovala za dva respirátory, které jsem jí před dvěma týdny donesla, protože neměla v ambulanci vůbec nic. Ačkoliv takovou samozřejmou pomoc nepovažuju za „dar", připomnělo mi to, že jsem ještě nepsala o „darech v terapii". V naší terapeutické dechovce to byl...
Celý článek

Sláva vítězům, poražené nevidím

Je to už nějaký pátek, co jsem napsala poslední článek. Nehledejte v tom pandemii koronaviru, tohle šlo zcela mimo mě. Žádný strach ani panika se nedostavily, naopak jsem si velmi užívala to, že nemusím s dětmi vstávat do školy a všechno nějak plyne. Poslední týdny jsem hodně trávila přípravou na jeden velmi složitý projekt, jehož realizace mě čeká...
Celý článek

Kostlivci tě dohoní

Už více jak týden zápasím s myšlenkou napsat tenhle článek. Na jednu stranu se mi moc nechce pokračovat v tak pěkně uzavřeném blogu, na stranu druhou cítím, že tenhle článek dlužím všem sympatizantkám a sympatizantům, kteří mi píší. S e-maily se za poslední měsíce roztrhl pytel: někdo chce znát názor na jeho/její terapeuta/terapeutku, někdo kvůli m...
Celý článek

Kozy punkové terapeutky

Hodně lidí mi píše, že doufá, že budu v blogu pokračovat, protože je můj příběh zaujal. Abych byla upřímná, už nemám potřebu se v punkové/dechovkové terapii pitvat, protože je to prostě za mnou. Nicméně faktem je, že občas se stane něco, co „brnkne" na tuhle strunu, a to bych zase nebyla já, kdybych se o to nepodělila… Otázka pro klient(k)y: všímát...
Celý článek

Jak Laura všude viděla punkovou terapeutku

​Na některé věci člověk musí přijít sám. Respektive si k nim musí sám dojít a na to je potřeba čas. Co naplat, že vám vaše známá, zkušená terapeutka, říká, že tahle „punková terapeutka", ač psychiatr s několikaletou praxí, navíc končící výcvik v Gestalt terapii, byla totální mimoň a že nemá smysl přemýšlet o tom, kde jsem udělala chybu a co jsem mě...
Celý článek

Jeden krátký letní: terapie, anebo posezení s kamarádkou?

Čtenost mého blogu neupadá, a tak si říkám, že bych měla po delší odmlce zase něco napsat, byť by se z posledních mých článků dalo tušit, že příběh má svou tečku. Začnu tím, že je mi dobře. Je mi dobře nejspíš proto, že jsem přijala, že má dávná i nedávná traumata jsou „moje" a že v jejich nakládání s nimi si musím vystačit sama. Že hledat pomoc ně...
Celý článek
© 2019 Jemiblbe.cz // PHK MARKETING s.r.o.
click here